2. den - Planeta Čulak II.

Co se dělo? Noo ..kdyby zde byla možnost publikovat anketu, rozpoutal bych žhavou anketu, ale to nejde :(. Takže, máme tu raní pohled z okna na z večera zmoklou krajinu, budíček proběhl klidně a ve smluvené době (7:30) a následovala snídaně nesoucí se v rytmu rádia Svobodná Evropa (to jsem si právě vymyslel, vůbec žádné rádio zde nehrálo- avšak první snídaně byla opravdu pohodová). Sotva rozpuštěný obložený chléb  se zeleninou se nesl v našich žaludcích k dopolednímu programu (Jak by řekla Zuzka: Pro ty, kteří už na táboře byli- dopolední program se skládá z práce dvou skupin ..počítačové a té manuální) a to k vytváření týmových triček a k programování. Prohození práce skupin proběhlo přes krátkou svačinku a práce pokračovala až do oběda.

Odpolední program už začal být opravdu akční, navrhovali jsme totiž velmi apartní vesty z krepového papíru, jinak také nazývané jako maskování. Abych věci uvedl na pravou míru (představte si bublinu se sépiově zabarvenou retrospektivou)- Po včerejším připojením Tiel'ca (hope that this is not wrong name) jsme nutně museli znova a ještě důkladněji prozkoumat jeho mateřskou (?) planeu s tak chytlavým a často přepísmenkovaným slovem- Čulak. A jelikož jsme na Čulaku byli původně přepadeni, museli jsme se na druhé výpravě náležitě jistit.

V dalším odstavci popíšu chabým pravopisem děj na Čulaku ..bude to za ..pár slov. Pár slov! V čerstvě vyrobených maskách jsme prošli bránou a historie včerejška se opakovala- po záhadné Čulakské cestě s občas přítomnými čulakskými vozidly. Když jsme došli na místo přapadění, tak se v první řadě zhroutilo několik dětí při vzpomínce na včerejší dramatické přepadení, ovšem dnes se místo přepadení konalo nacházení! Opravdu ..když jsme se jako skupinky vydali na strasti plnou cestu do lesa našli jsme jako každá skupina jeden papír se vzkazem od Ptolema z Paxu. Ano, opravdu od tohoto notoricky známého muže.

Při cestě zpátky k bráně nám bylo slíbeno od kapitána Jacka Danielse že nám dá klíč s abecedou k rozluštění. Cesta proběhla pohodově ..ale ..šok! Návrat do tábora přineslo opravdu nepříjemnou věc, přislíbený klíč byl zničen a rozhozen na několik desítek malých kousků. Jejich "lovení" proběhlo formou hry "vyběhni a odnes si jen jeden lísteček", název snad mluví za vše.

Zbytek odpoledního programu bylo skládání a překládání zprávy od toho chlapa s divným jménem a následným oslavováním úspěšného rozluštění sportem. Silně vyřádění a nadšení jsme se po dosportování přišli do známého interiéru jídelny na večeři. Po večeři menší klid a pak vložený briefing (pro osoby rohlíků na 0,50 KČ- nástup), briefing přinesl shrnutí celého dne (tak mě napadá- sakra! Proč to někdo nenatáčí a tím neusnadní tu práci s psaním takových to článků?) a nově zavedené bodování našeho pobytu na táboře- body za hezký úsměv se nepočítají, opakuji- nepočítají!

Příště se jistě o bodování dozvíte víc, zůstaňte věrní, Vaše Superdrbna!